Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Blog - Článek Michal Thomes - Ameba Production (pořadatel Rock for People)

Michal Thomes - Ameba Production (pořadatel Rock for People)

Sebastian

"Offspring se nedají koupit jako houska na krámě"

Tentokrát si s námi povídal Michal Thomes, pořadatel největšího a nejpopulárnějšího hudebního festivalu v ČR - Rock for People. Zajímalo nás, jakým způsobem láká festival velké zahraniční hvězdy, jestli jejich pořadatelská agentura Ameba Production reflektuje krizi hudebních vydavatelství a hlavně, jakým způsobem můžete i vy dostat svou kapelu do line-upu Rock for People! Odpovědi se dozvíte v našem dalším Bandzone rozhovoru.

Kolik lidí připravuje Rock for People? Je to záležitost na celý rok nebo se kvůli tomu scházíte až cca pár měsíců před festem?

Příprava RFP je celoroční záležitost. Náš tým je ustálený na takových 6-7 lidí, kteří mají pod sebou oblasti, o které se starají. My (Ameba Production) jsme víceméně tři. Já, kolega Pet Fořt a kolegyně Dydla (Lída Minaříková). To je to úplné jádro RfP, které sídlí v Českém Brodě. Pak máme ještě čtyři důležité externisty, se kterými máme pravidelné schůzky a s nimiž koordinujeme jednotlivé oblasti jako je promo, vlastní produkce na místě, booking kapel, a tak. To je náš základní tým. Ten pracuje celoročně. Jen co festival skončí, začínáme ihned pracovat na dalším ročníku.

Každý rok pořádáte soutěž pro mladé kapely. To je něco, co se Bandzone.cz bezprostředně týká. Jakým způsobem funguje?

Je to každý rok víceméně to samé. Nevím to úplně přesně, ale mám dojem, že tenhle rok pořádáme už pátý ročník této soutěže. Je o ni každoročně velký zájem, protože šance dostat se na fesťák je v ní docela reálná a jakákoliv mladá neznámá kapela se díky téhle soutěži může dostat na Rock For people. Lidé hlasují pro kapely na internetu a nejlepších 5 dostane možnost zahrát si na RfP.

Jsou nějaké kapely,které jste díky této soutěži objevili a příští rok je pozvali znovu?

Českou dramaturgii má na starosti kolega Petr Fořt, ale vím, že v rámci soutěže se už několikrát objevily kapely, které opravdu stály za to, a na které bychom sami nepřišli. Je pravda, že nám domů neustále chodí záplava demáčů, ale kdybychom to měli všechno poslouchat, tak bychom nedělali nic jiného... Je to kruté, ale bohužel je to tak, že na to v současnosti kapacitně nemáme. Jak jsem říkal na začátku, tým, který dělá RFP, je v podstatě malý. Každý dělá to, co pod něj spadá a tohle by opravdu vytížilo jednoho člověka na plný úvazek. Proto jsme vyhledávání mladých talentů svěřili té soutěži. Pokud něco v USSF (Udělej Si Svůj Festival – název soutěže RfP, pozn. aut.) lidi hodně zaujme, tak to dokáží na festival protlačit.

Takže v podstatě nemá smysl do vaší agentury v Brodě posílat demáče, protože nemáte čas na to se jim věnovat , ale necháváte to výhradně na té soutěži?

Přiznávám, že to takhle je. Občas si něco z demáčů poslechnu, ale určitě to není nějaká pravidelná činnost. České kapely, které vybíráme, jsou většinou ty, kolem kterých se něco děje, které jsou tzv. „mediálně populární“. Ta větší jména, která zaručují atraktivitu programu. Pak nás samozřejmě zajímají kapely, o kterých se začíná šuškat, že se „rodí něco zajímavýho“. Ty se snažíme taky registrovat. No a potom je tam pole dosud neobjevených talentů, který přehazujeme na tu soutěž, aby za nás lid odvedl práci a našel tam ty správný koně :-)

Necháváte doporučení na svých známých nebo taky chodíte na koncerty kapel?

Samostatné koncerty mladých kapel moc nenavštěvujeme, ale pokud jsme na nějakém festivalu nebo pokud je někde víc začínajících kapel pohromadě, je to pro nás určitě lepší příležitost. Ale že bychom byli takoví ti talentscouti, kteří jezdí každý večer do Prahy a sledují, co se na scéně děje, tak to opravdu ne.

Občas sledujeme fórum na stránkách RFP. Tam vám lidi pořád radí, co všechno máte přivézt za kapely, hádají se, která kapela musí na festu být, jinak rozhodně nepřijedou atd...:-) Jak vlastně funguje booking zahraničních kapel a co všechno obnáší dostat třeba Offspring k vám na festival?

Pohled běžného diváka může být značně zjednodušený. Není to jenom o tom, že se zvedne telefon a zavolá se tý a tý kapele a řekne se: „Přijeďte na festival, já vám za to dám tolik a tolik peněz“. Takhle to neprobíhá. U větších jmen je to vždycky několikaměsíční záležitost než se domluví, jestli to jde nebo ne.

Postup je takový: Kapela vyhlásí, že pojede v červenci turné po Evropě. To je pro nás znamení, že je možné dostat kapelu na festival. Oni už o nás vědí, tak nás třeba i sami informují. Pak si samozřejmě vytipujeme nějaké kapely my a konkrétně se zeptáme, jestli by interpret v ten daný termín mohl nebo ne. To, že může, ale zdaleka neznamená, že bude na RfP. Je to např. otázka toho, jestli se jim Česká republika vůbec hodí do jejich strategických záměrů. Jsou kapely, které si objedou Francii, Anglii, Německo, kde dostanou velmi dobře zaplacené koncerty a je to pro ně zajímavé i z toho pohledu, že tam pak prodají hrozně moc desek, protože se jedná o velké trhy. Co si budem povídat, i kapela jako Killers, obrovské jméno ve světě, má v ČR prodáno třeba 2000 nosičů... V milionech prodaných kusů po celém světě je pro toto číslo samozřejmě úplně nezajímavé. Takže pokud to vystoupení na festivale kapela bere pouze z pohledu zpromování desky, kterou chce celosvětově prodávat, není ČR pro ně úplně tím nejatraktivnějším místem.

Ale pořád tu kapely chtějí hrát, chtějí se prezentovat, takže tu nejde jen o návaznost na prodej desky. Šance, že u nás zahrají, je reálná. Teď jsme ovšem úplně jinde, než v porevolučních dobách, kdy pro zahraniční kapely bylo hraní v bývalém totalitním státě něco s puncem dobrodružství.

My jsme teď na stejné startovní čáře jako jakékoliv jiné festivaly třeba v Německu, v Dánsku nebo kdekoliv jinde. Při vyhodnocování nabídek kapely samozřejmě nejvíce zajímá kolonka nabídnuté finance. Není to tak, že kapela Offspring má danou nějakou cenu, za kterou si ji můžu koupit jako housku na krámě. Vy pošlete nabídku s rizikem, že člověk může buď přestřelit nebo nabídnout málo a je rovnou vyřazen ze soutěže. A my jsme v té soutěži bohužel se všemi velkými Evropskými festivaly, které disponují řádově úplně jinými budgety než my. Například festival Roskilde navštěvuje cca 100 000 návštěvníků, kteří za lístek zaplatí v přepočtu 3 500 Kč. Z toho pak samozřejmě plyne, že oni ty nabídky dávají třeba o řád větší, než jsme schopni nabídnout my.

Takže pro vás je to taky taková „soutěž“ jako pro fanoušky na vašem fóru, vážně rozjednáte třeba 30 kapel a jste zvědaví, co vyjde?

Zkušenost už je taková, že toho musime rozjet hodně, aby něco málo dopadlo. A záruka, že něco dopadne, neexistuje. Zrovna v letošním roce jsme měli velkou obavu, aby se nam vůbec nějaká velká jména povedla, protože víkend, ve kterém je letošní RfP, je úplně nejnabitější Evropský festivalový víkend. V tu samou dobu je Roskilde, Werchter, Open Air v Polsku, With Full Force ..To jsou festivaly s daleko vetšími možnostmi, než máme my. A s těmi my soutežíme. :-)

Proč jste tedy festival nepřesunuli na jiné datum?

S datem se hnout nedá, i kvůli prostoru, kde se festival koná, kde jsou nasmlouvané na další termíny jiné akce atd.

Co se týče známých zahraničních kapel, lidi vám můžou argumentovat např. festivalem Sziget v Maďarsku. Oni si představují, že je to akce na vaší úrovni. Vidí Maďarsko, které je ještě menší než ČR a přitom na festivalu mají spoustu opravdu velkých jmen. Jak je možné, že např. Sziget velká zahraniční jména tolik táhne?

Já si myslím, že velikost Szigétu je zakotvená ještě v dávné minulosti, kdy to byl festival „nakopnutý“ na opravdu top level sponzorskou účastí Pepsi Coly, která jim dávala velké peníze a díky ní se ta akce dokázala postavit na vlastní nohy. My, co se týče letošní dramaturgie, kdybychom neměli dva velké generální partnery, tak by ten program vypadal taky úplně jinak (headlinery letošního ročníku RfP jsou Offspring, Kaiser Chiefs a Massive Attack, pozn. aut.).

Ale je pravda, že stále nemáte takového partnera/sponzora, který by vás mohl posunout na úroveň Szigetu..

Přesně tak. Není to jen Sziget, třeba i Heineken Open Air v Polsku. Jejich rozpočet na kapely je možná o řád, možná o dva, jinde, než u RfP. Takže nemají problém rozhodit obrovské nabídky, na které agenti samozřejmě slyší především.

A co názory typu: „Já si klidně zaplatím za lístek dva a půl tisíce, ale chci tam mít deset hvězd“?

Já tomu nevěřím a nevsadil bych na to. Určitě se pár takových lidí najde, ale nikde není záruka, že by tento model fungoval. Radši budeme dělat festival pro hodně lidí, kterým se tam bude líbit natolik, že příští rok budeme dál v kvalitě programu, budeme mít víc kvalitních jmen, ale zdražíme lístky o např. jen 200. To letos probíhá, ale je to dané i tím, že jde nahoru DPH ze vstupného z 5 na 9%. Takže my jsme mírně zdražili, ale pořád jsme pod tou magickou hranicí 1000 Kč.

Z pohledu na poměr zahraničních a domácích kapel versus cena jsme velice vstřícní. Protože když si teď někdo koupí lístek za 850,- Kč , na zimním RFP dokonce za 750,-, tak za tu cenu v podstatě nemá ani samostatný koncert Hives (účastníci minulého ročníku RfP, pozn. aut.) v Roxy... A my za to nabídneme letos Kaiser Chiefs, The Offspring, Massive Attack, Enter Shikari a spoustu dalších.

Když se vrátíme zpátky k mladé scéně... Lidi vám občas vyčítají, že se na vašich akcích pořád objevují ta samá jména – Wohnout, Vypsaná Fixa, Divokej Bill atd. Opravdu mladým nadějným kapelám nevěříte tak, abyste je dali na všechny vaše festy (Ameba pořádá v letní sezóně 7 festivalů, ktromě RfP např. Řev Řevnice, Ouvalskej Bigbít atd.) nebo máte vyzkoušené, že bez těchto jmen vám lidi prostě nepřijdou?

Tohle je bohužel takový trochu smutný fenomén české hudební scény. Tyhle, sice tisíckrát slyšená jména, stejně fungují nejlíp co se týče přilákání lidí. Jenom takový příklad: Loni jsme měli obrovskou hvězdu world music, Mori Canteho, který je ve světě jednou z největších ikon západoafrické hudby. Záležitost, kterou člověk v ČR jen tak neuvidí. On pak ale hraje na stagi, kde na něj kouká třeba 4000 lidí a proti němu hrají na druhé stage Wohnouti, které každý viděl už padesátkrát, ale stejně tam na ně kouká deset tisíc lidí... Čili to, že jsou tyhle tradiční jména takové ty pilíře návštěvnosti, to je fakt. A vsadit na nové mladé talenty a postavit na nich festival by bylo moc velké ekonomické riziko.

Vždycky je to o tom, že promotér vynakládá peníze na kapely, na techniku atd. a pokud my jsme šli cestou, že máme drahé kapely, tak na ně musíme někde vybrat. Je tam taková mírná nespravedlnost, že kdybychom dali do programu ty hodně dobré kapely samotné, tak by to možná nepřitáhlo tolik lidí, jako když tam dáme českou klasiku, která nám opravdu návštěvnost zaručí.

Ten fígl je v tom, že lidi, kteří přijdou na Vypsanou Fixu a Wohnouty, u nás pak uvidí zahraniční pecky a odejdou z RfP nadšený a řeknou si, tak to stálo za to, že jsem tam objevil něco dobrýho.

Pochybuju o tom, že kdybychom dělali koncert Enter Shikari v Praze, tak naplní Veletržní palác nebo tak. Byla by to záležitost návštěvností tak na Rock Café nebo do Akropole. Přitom je to kapela, která je ve světě nebo min. v Evropě ceněná tak, že kdybych ji chtěl dělat čistě na ekonomický bázi, tak bych na ni potřeboval vyprodat ten Veletržák, aby se zaplatila.

Je teď nějaká kapela, o které si myslíš, že se za rok dva zařadí mezi „klasiku“ typu Vypsaná Fixa, Wohnout apod.? Nebo máš pocit, že se v tomhle roce nic neobjevilo? Co má za dva tři roky šanci být na úrovni Fixy, vyprodávat kulturáky pro 1500 lidí ve větších městech?

Určitě mě něco napadá, ale to není nic, o čem by se nevědělo. V oblasti taneční muziky třeba Skyline nebo United Flavour, kteří mají potenciál růst dál. Pak to jsou fungující záležitosti, které tak trošku oscilují, třeba konkrétně kapela Sto zvířat teď začíná nabírat druhý dech a je to taky velmi dobře fungující záležitost. Z těch úplně nových jmen mě momentálně nic nenapadá..Možná Airfare mají našlápnuto do té první ligy, ale to se teprve uvidí.

Všechny tři kapely, které jsi jmenoval, zpívají anglicky, a přitom ta festivalová klasika jsou všechno česky zpívající kapely. Nemyslíš si, že v tom může být trošku problém? Třeba u těch Skyline, že jsou takový „příliš nečeský“?

Je fakt, že anglický záležitosti jako Support Lesbiens, Monkey Bussiness, apod., rádia můžou hrát sebevíc, ale stejně na jejich koncerty chodí míň lidí než na „českou klasiku“. Z nových českých kapel mě ale nenapadá nic, co by se objevilo a bylo to nějakým způsobem výrazný. Možná Xavier Baumaxa, který se velice rychle etabloval a vystoupal do vyšších pater.

Registruje Ameba současnou krizi velkých hudebních vydavatelství? Dokážete si představit, že budete fungovat bez labelu a budete pro vámi zastupované interprety zařizovat vše sami, včetně merchandisingu, vydávání cédéček atd. stejně jako to začíná dělat mezinárodní agentura LIVE NATION s velkými jmény typu Madonna nebo U2?

Krizi kolem labelů registrujeme, a toho, že se ve světě začínají hledat jiné cesty vydávání desek (k nám to určitě taky dojde) a jejich dostávání mezi lidi, si samozřejmě všímáme. Je ale potřeba zdůraznit, že my jsme malá agentura a přibrat si k tomu ještě tyhle záležitosti by bylo jaksi navíc. My už víme, jak v téhle branži fungovat, tak se ani necpeme např. do samostatných koncertů. Pár jsme jich sice taky dělali a možná by mělo velkou logiku v tom pokračovat. Řeknu příklad: V loňském roce na RfP vystoupili Hives, měli úspěch, pak měli vyprodaný koncert v Roxy, výborný. Mohli bychom si rovnou nasmlouvat koncert společně s festivalem, ale my se nijak do tohohle bussinessu netlačíme. U všeho být nemusíme, jsou tady jiní šikovní promotéři jako David Urban nebo Robert Vlček a ti jsou zase etablovaní spíše v téhle oblasti.

Takže zatím vás nenapadlo, že byste třeba Divokýmu Billovi vydali další cédéčko?

Věci kolem Divokýho Billa - plán vydání jejich dalšího cd se teď řeší, ale nikdo ještě neví, kdy by to mělo být, jak to bude a tak.

Víme, že se Divokýho Billa snažíte dostat i do zahraničí. V jaké fázi to teď je?

Divokej Bill měl štěstí v tom, že si ho oblíbila kapela Levellers. Ti už maj sice svá nejlepší léta za sebou, ale pořád je to poměrně velké jméno, venku fungující a schopný jet klubovou šňůru po Evropě s garantovanou návštěvností. Za hranicemi je to ještě složitější než u nás. Lidi tam na koncerty chodí hodně, ale musí to být opravdu atraktivní záležitost, aby se zvedli a šli do klubu. Levellers pořád jako jméno fungujou a Billa vzali s sebou na šňůru jako předkapelu. Vypadalo to tak, že začali zpívat česky, lidi nejdřív koukali, ale pak začali skákat, na konci hromadně utíkali ke stánku s cédéčkama, který téměř vykoupili a odcházeli z koncertu nadšení. Přitom to bylo jejich úplně první setkání s neznámou kapelou z východu. Takže se ověřilo, že to jde i bez anglickýho zpívání, pokud je ta muzika chytlavá a dokáže lidi zaujmout třeba svým zvláštním soundem. Na základě tohoto turné se vymyslely i další věci, takže Bill pojede nějaké festivaly v zahraničí, např. belgický festival Dranauter , což je obrovský festival zaměřený na folkrockovou muziku. Také budou hrát s Levellers na jejich fesťáku Beautiful Day, kde dostanou pěkný večerní čas na hlavní stage a pojedou s nimi i další turné. Stejně tak tady teď byl Seth Lakeman na pár jejich koncertech, a přislíbil, že je vezme na svoji šňůru do Anglie. Ta spolupráce se rodí velmi pěkně a část tohoto roku stráví Divokej Bill v zahraničí.

Takže klíč je pravděpodobně v tom, mít štěstí.

Pro mladé kapely je tohle určítě zajímavá cesta. Těch možností je dnes díky internetu spousta. Najít si třeba nějakou podobně velkou kapelu s podobným žánrem a udělat jednoduchou výměnu. Přijeďte k nám, udělejte nám support, my vám zaplatíme ubytování a jídlo, ale pak na stejný počet koncertů chceme jet k vám na podzim a vy nám dejte to samé. Česká kapela, která tady má nějaké fanouškovské zázemí, může nabídnout třeba 100 lidí v klubu, ale když udělá šňůru a uvidí je třeba 500 lidí, a ta zahraniční kapela udělá to samé, tak se to všechno propojuje. Vypsaná Fixa udělala tohle třeba s polskou kapelou Hey a fungovalo to výborně.

Tohle určitě funguje dobře, akorát v zahraničí narážíš na to, že v klubu stojí vstupenka na úplně neznámou kapelu 10 Euro a pivo tam stojí 5 Euro. My jedeme s the.switch např. do Německa, dostaneme za to 300-400 Euro, ubytování, teplý jídlo, prostě luxus a když ta kapela přijede sem a chce po nás 15 000 Kč, tak řeknem sorry, nezlobte se, ale 15 000 my tady ani nevyberem...

My budem letos spolupracovat s Emergenzou, oni tomu říkají největší festival na světě. Je to takový model všech těch soutěží typu Jim Beam Music atd., ale tady jde o celosvětovou záležitost. Kapela se zaregistruje, probíhají různá kola, kde lidi vybírají, kdo postupuje dál a organizátoři pak zajišťují účast postupujících na různých festivalech. V ČR to letos budeme jako první my, kdo bude mít na festivalu nějakého jejich vítěze z dřívějších kol. Konkrétně kapelu Park Avenue z Itálie.

Nechystají se rozjet tuhle soutěž i v Čechách?

To se chystají určitě. Už s námi na toto téma mluvili.

Abychom rozhovor nějak pěkně ukončili, je něco, co bys vzkázal mladým kapelám?

Je potřeba mít velkou trpělivost, velkou píli a notnou dávku štěstí, aby se podařilo prorazit. To optimistický na tom je, že některým se to povedlo. Takže vydržet!:-)