Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Blog - Článek Pierre Beneš - šéfredaktor časopisu F:LTER

Pierre Beneš - šéfredaktor časopisu F:LTER

Majkláč

"Většina kapel dělá tu chybu, že hraje, protože je to baví, ne, že chtěj něco říct!"

Víme, že pro každou mladou kapelu je naprosto zásadní zajistit si co možná největší zviditelnění. A protože Televize a rádia jako média nejsou pro úplně mladé talenty příliš dostupná, nabízí se zejména časopisy a internetové servery. Proto jsme pro vás vyzpovídali šéfredaktora jednoho z nejprodávanějších domácích hudebních časopisů, Pierra Beneše z časopisu FILTER. Na druhém konci internetové linky proti Pierrovi zasedl Majkláč.

Je pro mě trochu překvapivý, že největší hudební magazín v republice vede někdo tak mladej jako ty. Je to běžný i ve světě, že tyhle life-style hudební magazíny vedou lidi, kteří jsou v podstatě součástí cílové skupiny? Jak se vůbec mladej kluk dostane na pozici šéfredaktora hudebního časopisu?

Tak já už nejsem tak mladej, ale díky za poklonu. Bude mi 32, což nepovažuju moc za věk omladiny. Jsou lidi, co i v nižším věku říděj stokrát větší podniky, a pak si vždycky říkám: tos toho teda ve svým věku moc nedokázal, chlapče. Jinak v médiiích je to různý, ale dost platí, že lidi podobnýho věku dělaj pro svý vrstevníky. Kdo jinej by jim totiž měl víc rozumět...to je logický. Já jinak začínal před devíti lety jako korektor v časopise o víně:) Pak jsem byl na konkurzu na šéfredaktora do tanečního časopisu, kam mě nevzali, ale na to konto mi nabídli dělat šéfredaktora vznikajícího magazínu o mobilech...no a pak už to jelo...

Ale co se týče hudebních časopisů, udělal jsem to tak, že jsem si prostě vlastní založil, společně s kamarády. Ten první se jmenoval Ultramix.

Jak probíhá takovej konkurz na šéfredaktora? Přijde mi to stejně podivný jako konkurz na manažera. Dokaž, že něco dokážeš. Nebo jako,.. tady máš 5 lidí a ukaž, jak je řídíš :).

Dneska jsou metody různý a lepší - třeba ti daj případovou studii a ty ji musíš vyřešit jakože v reálu.

A pak se porovnaj výsledky. Tenkrát to bylo jednodušší, šlo o vizi časopisu, o plán do budoucnosti se stávajícím produktem. No ale když si založíš vlastní časopis, můžeš se těmhle věcem hezky vyhnout:) A tak jsme si ho založili.

Evidentně máš problematiku kolem vedení časopisu za ta léta zmáklou. Co si myslíš, že je hlavní příčinou toho, že Filter je v dnešní době nejrozšířenějším hudebním měsíčníkem? V jakém nákladu vůbec v posledních měsících vycházel?

Tak máme velkou podporu velkýho vydavatelství, ideální pozici. Já jen aby sis nemyslel, časopiseckej trh není olbřímí záležitost, ne po nástupu internetu a všemožnejch médií zdarma. Náš náklad se pohybuje kolem 15-20 000, záleží na měsíci. A tak jsme sice největší, ale tisk už není takovej tahoun médií, jako býval.

Podpora velkýho vydavatelství má přímej vliv na prodeje? Opravdu jsem myslel, že prodeje táhne jen dobře zvolenej obsah a forma, jakou vaši redaktoři píšou.

To má. Měsíčně utratíme na marketing téměř kolem milionu korun, to by jinde bez silnýho partnera nešlo. A o obsahu a formě se nejdřív musí někdo dozvědět. To chvíli trvá.

Jak dlouho obvykle? Po jaký době si vedení časopisu řekne „Tak kluci,.. měli sme dost času. Teď už je jasný, že sme to neudělali/udělali dobře.“?

U projektu našeho typu jsou tak tři roky na to, aby začal být v zisku. My jsme to dokázali dřív, ale dnes prostě trvá, než vybuduješ značku v záplavě starejch. Ale hodnocení časáku je samozřejmě krátkodobější, každej měsíc koukáš, proč jsi prodal víc nebo míň a analyzuješ to.

Mluvil sem s šéfredaktorem jiného hudebního časopisu, a když padla řeč na Filter a CD zdarma v každém čísle,.. ťukal si na čelo a říkal, že se s cenou za váš časák nemůžete dostat do plusu ani náhodou. Takže se teda asi spletl?

Ne asi, ale určitě. To je další výhoda velkýho vydavatelství, lepší ceny u tisku, lisu atd. To je jedna ze složek, proč to funguje. Protože ono dělat časopis je dneska dost drahá věc. Filter dnes stojí k milionu každý měsíc.

No, nikdo asi nečeká, že je to otázka pár korun. Tak pojďme ale blíž k muzice. Všichni víme, že za totality byla naše hudební scéna v jisté formě hybernace a nezacloumalo s ní jediné světové jméno. Jak vnímáš vývoj český hudební scény z tvýho pohledu. Myslíš, že jsme trochu srovnali ten propastnej rozdíl mezi světovou a naší produkcí?

Určitě jo. Když jsem ještě vydával desky, byl vždycky problém udělat dobrou kompilaci, to bylo tak cca do roku 2000. Teď je muziky hodně a dobrý, jen ty finanční podmínky tu scénu trošku devalvujou. Samozřejmě se to těžko dá srovnávat, venku je prostě hudební byznys, hrozná mašina a továrna na jména. Tady jsou vydavatelství mnohem slabší. Ale autorsky se prostě, zejména během posledních dvou let, začalo slušně rodit. A mě baví takový kapely pak poznávat a vlastně jim pomáhat.

Když mluvíš o těch labelech. Třeba Radiohead tomuhle zaběhlýmu systému vydávání desek s akcí „zaplať za naši desku kolik chceš“ docela slušně zatopili a dá se předpokládat, že hodně kapel je bude následovat. Jak myslíš, že se to bude teď vyvíjet, s příchodem mp3, itunes, atd.?

Tak trend je jasnej. Dřív se jezdily turné na podporu desky, dneska už je to naopak. Deska se bude vydávat na podporu turné. Bude se klást maximální důraz na živý hraní a na to, aby muziku slyšelo co nejvíc lidí, který pak přijdou na koncert nebo si koupí merchandise. Vliv vydavatelství v dnešním smyslu bude slábnout a pokud nebudou podchycovat kapely kompletně s vystoupením a merchem, neskončí dobře.

Určitě ještě nějakou dobu přetrvá stávající model, ale zvlášť s nástupem nový generace, která už téměř neví, co je kupovat desky, se to takhle změní.

Cool, právě připravujeme pod Bandzone.cz vydavatelství, které bude dělat právě tohle. Podepíše mladou kapelu, zprodukuje jí desku, zajistí koncerty, vyrobí merch a postará se o promo.

To je krok směrem k budoucnosti :)

Za ta léta, co jsi hlavou Filteru,.. dokázal bys mi říct 3 kapely, které by v zahraničí měly podle tebe šanci stát se fenoménem s trochou profesionální produkce a podpory světového major labelu?

Těch je víc: od Sunshine přes Charlie Straight po třeba Scissorhands, Sunflower Caravan...ale klidně i zatracovaný Toneless...je jich dnes už hodně.

Jak to vůbec chodí ve vaší redakci, když dáváte dohromady rubriky jako mladá krev, atd. Má vůbec kapela z garáže možnost dostat se u vás do kompetentních rukou? Co pro to má udělat? Kde hledáte nové talenty, o kterých píšete?

Hledáme sami na koncertech, ale mnohem efektivnější je dneska web. A taky pohodlnější. Chodíme třeba na kapely, o kterých jsme v životě neslyšeli. Hodně posloucháme i věci, co nám choděj. Dostat se k nám do časopisu neni těžký, pokud je kapela kvalitní. Někdy fakt stačí jen poslat demo nebo odkaz mailem.

Takže to chodí tak, jakože "Ahoj, jsme kapela z Vyškova a rádi čteme váš časopis. Myslíme, že bychom se do vašeho plátku hodili. Tady je link na naše webovky, popř. na náš profil"?

To by mělo potenciálně stačit. A stává se to často.

Je mi jasný, že psát o mladejch kapelách je něco, na čem se asi hudební časák postavit nedá. Bez provařenýho obličeje na titulní stránce a alespoň několika hlavních článků o velkých jménech by se asi číslo, hádám, neprodalo. Vy mi v tomhle přijdete ještě docela napřed, ale stejně, pořád čekám na den, kdy na stánku uvidím Filter a na jeho titulce kapelu, o které jsem nikdy neslyšel. Dělali jste už někdy takový experiment, popř. je nějaká šance, že jednou to tak bude? Že bude mít nějaký časopis v čechách takové renomé, že přes noc udělá z neznámejch mladejch kluků z garáže národní hvězdy?

My máme samozřejmě různý výzkumy, ale někdy je těžko z nich něco pořádnýho vyčíst. A tak je naším nejoblíbenějším sportem posuzovat titulky podle prodeje. A nejmíň známá kapela byli asi Sunshine a nejvíc asi u nás Aneta. S podivem obě titulky prodaly téměř stejně. Naši čtenáři jsou v jádru zřejmě dost věrná masa. Čímž ale neříkám, že titulka nemá vliv. Má, ale ne takovej, aby rozdíly v prodeji v našem případě dělaly deset tisíc. A jednou titulkou si kapela nepomůže - nejvíc je soustavné tlačení kapely, od malých článků po větší, v každém čísle něco, i kdyby to měla být jen drobnost. Myslím že pár takových kapel nebo umělců jsme "udělali".

Koho třeba?

Od Xaviho po Prostitutes. Nechci se chlubit a nechci, aby to vyznělo tak, že je to jen naše zásluha. Je to především jejich zásluha, že jsou dobrý. Ale tyhle lidi jsme hodně podporovali a vyplatilo se.

A byli na titulce?

Nebyli a taky by to nezabralo tolik, jako soustavná propagace. Ale dnes už by si to možná mohli dovolit.

O tom nepochybuju.

Protože jsme spolu už pár akcí dělali, je blbost se ptát, jestli znáte Bandzone.cz. Zajímá mě ale, jestli vaši redaktoři brousí po profilech kapel na našem serveru, jestli tam hledají nové talenty a sledují, kdo se těší pozornosti fanoušků, kdo vede hitparádu, popř. kdo zrovna uvádí premiérově svůj novej klip.

Jasně, že jo. Je to dobrá pomůcka. Baví mě některý věci, jakože je to rychlejší než myspace a ne tak komplikovaný, nepotřebuješ login atd. Určitě by každá česká kapela měla mít profil minimálně u vás. A neříkám to jako nějakej extra kompliment - tak to prostě je. Pár kapel znám jen z Bandzone.

Ještě shrňme teda,... jaká kritéria by měla splňovat kapela, aby si získala vaši přízeň a podporu? Kapely by si mohli tvůj seznam vytisknout a postupně odškrtávat, před tím, než se odhodlají vám napsat a říct si tak o tu svoji šanci.

Někdy mám totiž pocit, že kapela dá dohromady coververzi Blind od KoRn a mají pocit, že svět jim už leží u nohou... :)

Tak takhle jednoduchý to asi není - že by byla receptura jednoho ražení. Ale důležitá je kvalita, nehledě na styl. Nečeskej zpěv, nasazení, osobní výpověď, určitý hrdinství ve smyslu odvážnejch melodií nebo kompozic, nálada...a dobrý je se trefit i do trendů, ale to není podmínka. Je jen jasný, že dobrej house nás teď bude zajímat míň než dobrý elektro třeba. Já osobně nemám moc rád kapely, který maj jen tendenci bejt zábavný. Ale to je můj osobní postoj. Mám prostě rád, když je vidět za skladbou autor, kterej ji napsal, protože chtěl něco říct. A tohle když je slyšet, tak pak mi nevadí horší zvuk, nebo že je to jen ze tří akordů. Většina kapel dělá tu chybu, že hraje, protože je to baví, ne, že chtěj něco říct - to je pro mě ovšem hrozně důležitý.

Tím nečeským zpěvem, počítám, nemyslíš češtinu jako jazyk?

Nene, tím myslím, že to prostě není zpěv někoho, na koho to prostě zbylo z kapely...:-) Jde mi o výraz, ne o jazyk.

Jasně, chápu. Mám už jen poslední dotaz. Filter je v jistém ohledu na český scéně docela unikát. Výborná grafika, vtipnej styl psaní, zajímavě vybraný osobnosti o kterých píšete, CD u každýho čísla. Zajímá mě ale, co bude dál? Mám doma posledních 10 čísel, všechny jsou fajn, ale co chystáte do budoucna? Nějaký revoluční projekty, který už se daj nastínit?

Vždycky koukáš na to, co bude. My třeba teď víme, že jednou časopis v klasickým slova smyslu nebude. Jasně, někdo si ťuká na hlavu - ale koukněte se, vinyly už pro širokou veřejnost nejsou, CD začínají mizet a jednou zmizí i tohle. Je to daň za digitalizaci a nástup z toho vyplývajících formátů. A před náma je úkol do tohohle stadia dojít. A taky, a to je to nejtěžší, projít tím obdobím, kdy ještě něco není a už něco není.

Takže pomalu přejdete do internetové podoby?

To je otázka, zda to bude internetová podoba. Prostě do jakékoliv přenosné podoby, která se dá stáhnout a někde zobrazit.

Se stále větší dostupností netu to vidim jako logickej krok. Rozvinovací displej připojenej bezdrátově k mobilu. Vyndáš prostě ruličku z kapsy, klepneš do místa "hudební novinky - filter" a listovat budeš jako na iPod touch, rukou šoupat stránky na digitálním plátýnku.

Zřejmě:)

Díky moc za tvůj čas.

Pokud máte nějaké další dotazy, nebo připomínky k tomuto rozhovoru, zanechte názor Pierrovi na jeho Bandzone fanouškovském profilu.