Majkláč - zakladatel bandzone
Sebastian"Dáváme do Bandzone muzikantský srdce"
Protože nám na Bandzone chodí čím dál tím víc mailů, ve kterých se ptáte nejenom na technické věci okolo bandzone.cz, ale i na různé detaily jeho fungování, jako je výběr kapel na Promo pozici apod., rozhodli jsme se, že vám přineseme rozhovor s člověkem nejpovolanějším - zakladatelem a majitelem Bandzone - Michalem "Majkláč" Novákem.
Přitom nás napadlo, že idea rozhovorů na Bandzone není vůbec špatný nápad a byla by škoda zůstat jen u jednoho. Takže tohle povídání nejenom o Bandzone, ale i o tématech jako jsou důležitost hudebních producentů, úroveň české hudební scény atd., berte jako první z "nekonečně dlouhé" série, ve které se vám pomocí interview s pořadateli festivalů, dramaturgy rádií, šéfredaktory nejčtenějších hudebních magazínů a spoustou jiných lidí, kteří mají o české "hudební branži" co říct, pokusíme co nejlépe osvětlit její fungování.
Věříme, že se pak vy i vaše kapela lépe zorientujete v džungli, zvané showbusiness.
Ahoj Michale. Jsi všeobecně známej jako velkej workoholik... na čem všem teď vlastně pracuješ?
No teď konkrétně trávím nejvíc času ve studiu s kapelou Charlie Straight, kterým produkuju jejich debutové album. Je to práce od rána do noci, takže na ostatní aktivity mi moc času nezbývá. Když se někde objeví den volna, tak dohráváme zpěvy s atari terror, na jejichž desce pracuji už více jak půl roku a nebo řeším mixy pro kapelu Bikkiny shop, na kterých dělám už přes rok. Po večerech a po nocích se pak věnuju údržbě Bandzone.cz a dělám na grafice, která mě pořád ještě živí. Do toho připravuju podklady pro výrobu buttonů pro kapely, studuju rozhovory se světovými producenty, vyučuju na kytaru, snažím se trochu sportovat a přes víkendy jezdím na koncerty s mojí domácí skupinou the.switch.
Jaký byly důvody, který tě vedly k založení Bandzone?
No tak těch důvodů bylo několik. Za jeden z nejzásadnějších se určitě dá považovat moje působení v kapele the.switch, kde jsem měl na starosti veškerý management. Nemohl jsem nepostřehnout, jak v Americe jdou nahoru hudební profilové servery typu myspace.com, nebo purevolume.com. Samozřejmě, že se skupinou the.switch máme na obou profil už několik let a už nám to pomohlo k mnoha novým kontaktům. Protože jsem v té době pracoval ve webové agentuře se specializací na webmarketing, bylo mi jasné, že něco podobného bude skvěle fungovat i v Čechách. Sehnal sem pár kamarádů, kteří mi pomohli s programováním, sepsal jsem několikastránkovou specifikaci, a bandzone začal pomalu přicházet na svět.
Protože jsem se už od dob založení mojí první kapely chtěl věnovat produkci a práci s kapelami, uvědomoval jsem si, že tohle bude skvělý zdroj. Navíc, který muzikant by nechtěl mít úplný přehled o všech kapelách na vlastní scéně?
Překonává úspěch Bandzone tvoje očekávání? Co si myslíš, že za tím stojí?
Neustále mě překvapuje, jak to jde nahoru. Když jsem server zakládal, snil jsem až o tisíci návštěv denně. Toho jsme dosáhli za necelý rok. Nyní po dvou letech provozu máme více jak deset tisíc unikátních návštěvníků denně. Myslím, že to číslo je fantastické a že svědčí o tom, že podobný server tady citelně chyběl. Věřím, že za úspěchem Bandzone.cz stojí nadšení všech lidí, kteří na něm pracují a fakt, že všichni za sebou máme zkušenost s hraním, nebo manažerováním kapel. Dáváme do toho takový to muzikantský srdce, který třeba operátoři, když si usmyslí, že náš projekt okopírujou, do podobnýho projektu dát nemůžou.
Při aktivování profilů na Bandzone ti už prošlo "pod rukama" několik tisíc českých kapel. Jaký je z tohoto pohledu tvůj názor na českou hudební scénu?
Myslím, že je fascinující její rozsah. Skutečně jsem nečekal, že můžem mít za dva roky přes čtyři tisíce aktivních profilů a to téměř jen klubových kapel. Nemáme zatím skoro žádné velké kapely, country a jazz, orchestry, atd. Počítám, že v Čechách musí být takových 20 000 fungujících hudebních souborů, což je nějakých 100 000 muzikantů. Na druhou stranu mě trochu mrzí taková typická lenost českých muzikantů. Tendence hledat problémy neúspěchu kapely všude okolo, jen ne ve svých rukou a morálce, se kterou všichni přistupují ke cvičení na nástroj a zkoušení s celou kapelou. Jsem si jistej, že Amerika má obrovský náskok hlavně díky tomuhle. Ti kluci tam jdou po škole na brigádu na několik hodin, aby si vydělali na lepší kytaru, pak se v noci zavřou do sklepa a dřou stupnice až než úplně padnou únavou. A takhle jedou třeba tři roky v kuse. To sem u nikoho v Čechách snad nikdy nezažil, až na pár výjimek, jako Roman Lomtadze, Emil Valach a další podobní profíci.
Řekněme, že si založím kapelu a zkontaktuju Majkláče, aby mi poradil co mám dělat dál, abych se do dvou let stal hvězdou:-) Jak má podle tebe postupovat začínající kapela tak, aby to mělo smysl?
První věc, kterou každá kapela musí udělat je zavřít se na dva roky do zkušebny a nevystrčit uši. Jednak se ty lidi musej naladit na stejnou vlnu, což tak nějak od jednoho roku do tří let trvá a druhak je třeba se naučit navzájem vnímat a poslouchat. Další krok je natočení demáče. Je úplně jedno v jaký je kvalitě. Zajímavou a originální kapelu poznáš i podle nahrávky ze zkušebny. Pak je třeba si založit profil na Bandzone.cz, na Myspace a všude kde to jen jde. Začít se co nejvíc snažit hrát v klubech po všech čertech. Zase, je úplně jedno, kolik lidí na tebe bude chodit. Význam tohodle ježdění je v psychický i fyzický stabilitě kapely. Kapela, která odehraje fakt průserovej koncert na druhym konci republiky a ustojí to, se sotva rozpadne kvůli tomu, že bubeník chce mít barevnou fotku v časáku a zpěvák trvá na černobílý. Pak doporučuju tak dva roky šetřit, chodit na brigády a cvičit a cvičit. Po dvou letech, kdy úspory dosáhnou nějaké smysluplné částky a kapela už má něco odehráno, je rozumný kontaktovat nějakýho mladýho producenta a natočit debut. Jsem přesvědčenej, že nahrávat bez producenta je ztráta peněz, času i energie. Pokud zbyde něco z rozpočtu, doporučuju nešetřit na fotografovi a poprosit o asistenci někoho, kdo se trochu zajímá o styling, módu. Jde to samozřejmě i bez fotek, stylingu a produkce. Podmínkou úspěchu by však potom byla taková dávka talentu a hráčského umění, s jakou jsem doposud u český kapely nesetkal.
Kdyby ses mohl vrátit v čase, udělali byste s tvojí kapelou the.switch něco jinak?
Na to se hrozně těžko odpovídá. Nám se s the.switch mimořádně daří a měli jsme při naší cestě velký štěstí na lidi, kteří s námi spolupracovali. Jediný co mě trochu zpětně mrzí je možná to, že když jsme měli v minulosti možnost točit videoklip na 35 mm film s kameramanem Milanem Chadimou (Hostel, DOOM III, Alien Vs. Predator), neměli jsme žádnej skutečnej hit. Nakonec jsme vybrali skladbu závoj, ale protože v tý době zvuk tý nahrávky a vůbec produkce toho EP M.A.D., kde tahle písnička byla, za moc nestály, nepodařilo se nám z takhle kvalitního klipu vymáčknout tolik, jako kdyby to bylo na nějakou skutečnou pecku se skvělým zvukem.
Zmínil si, jak podstatný je pro kapelu najít si dobrýho producenta. Ovšem právě zatím všechny desky the.switch jste si produkovali víceméně sami. Stojíš si teda z tohodle pohledu za tím, že je producent tak důležitý?
Naprosto zásadní. Moc mě mrzí, že v Česku prozatím není skoro žádný výběr kvalitních rockových producentů a tudíž se s tím musí kapely vypořádat tak nějak po svém. Když si občas poslechneš demáče kapel, který dostane do ruky producent v zahraničí a pak si poslechneš výslednou desku, máš pocit, že by se ta kapela měla jmenovat např. Rick Rubin a Linkin Park band, protože v mnoha případech až zásah producenta dá tomu materiálu takovej ten světovej sound a aranžmá. U nás je to s producenty zatím bída, ale věřím, že díky internetu a stále dostupnějším mašinkám pro domácí nahrávání se i tohle do budoucna změní. Já sám bych si moc přál, a dělám proto všechno, abych byl jednou respektovanej producent a chodily mi nabídky od velkých kapel.
Ty sám se teď jako producent podílíš na desce kapely Charlie Straight. Jsi při nahrávání takovej ten autoritativní týpek co musí mít vždycky pravdu a nebo naopak se snažíš dát tý kapele co největší volnost? Jakej je Majkláč - producent?
Myslím, že dokážu naslouchat. Dokážu celej den jen sedět a mlčky poslouchat. Snažim se nikoho moc nenasrat pokud to není úplně třeba. Rád to dělám tak, že než se začne něco skutečně připravovat na ostro, strávím s kapelou nějakej čas mimo civilazaci. Třeba s klukama z Charlie jsme byli na týden v Beskydech na chatě, uplně na samotě bez televize, rádia, atd. Jen jsme týden jamovali a připravovali jednotlivý skladby. Producent je víc psycholog, než analytik, je nutný se začít během pár dní orientovat v autoritách v kapele, v tom, jak kdo na jakou situaci reaguje, co někoho povzbudí a nebo naopak úplně blokne. Je důležitý dát kapele prostor, pokud to k něčemu spěje. Někdy jsem docela zlej a tyran, jindy sem jen takovej ten hodnej strejda co na gauči pouze kývá hlavou, podle toho co si myslím, že bude mít lepší vliv na výsledek. Někdy je to trochu frustrující, protože ty kluci ti platí peníze za to že někde sedíš a říkáš, tohle jo, tohle ne. Ta skutečná produkce je totiž nejvíc vidět až když je hotová deska a pustíš si jí vedle původních demáčů, co nahrála kapela sama. Proto jako producenta mě nezajímá v podstatě nic jinýho, než konečná podoba tý desky a tomu podřizuju všechny svoje rozhodnutí a stanoviska. No a taky se trochu starám o to, aby se mi ta kapela v tom stresu ve studiu nerozpadla, než se to vůbec dodělá, pochopitelně :). Někdy je to fakt tak tak.
Je fakt, že i na Bandzone se najde pár "posmrtných" profilů kapel, který se rozpadly tesně po nahrání prvního dema z důvodu "nepřekonatelných rozdílů":-) Jedna z nejčastějších otázek, který choděj na Bandzone podporu, se týká toho, jak se může kapele dostat na Promo pozici na úvodní straně. Můžeš trošku poodhalit tajemství výběru kapel na tuhle prestižní pozici?
Tuhle pozici jsem původně vybíral sám, dneska už to děláme tak nějak kolektivně v rámci BZ týmu a vždycky se najde někdo, koho chceme vypíchnout. Ať už je to proto, že je to relativně originální věc, nebo že to třeba má zajímavej neotřelej text, nebo že je to zkušenější parta, která natočila vyjímečně dobrou desku a my chcem, aby to prostě fanoušci český klubový scény věděli. V žádném případě se nedá na tuhle pozici dostat jinak, než tím, jak a co kapela hraje. Není možné ji jakkoliv zaplatit, vyměnit, či vyloudit. To že je tato pozice naprosto nezávislá na čemkoliv ji udržuje stále atraktivní a naší scéně skutečně přínosnou. A proto budeme dělat vše proto, aby to tak po dobu fungování Bandzone zůstalo...
Na konec rozhovoru se podívejme trošku do budoucna. Je jasný, že Bandzone se bude rozvíjet. Jaká je tvoje představa Bandzone řekněme za tři roky?
Nebude to už jenom web. Bude to produkční agentura napojená na média, výrobce CD, filmaře, nahrávací studia, kluby i festivaly. Chceme mít pár svých kapel, kterým pomůžeme od úplně prvních kroků až po hlavní pódia velkých fesťáků. To by se mělo podařit už v horizontu jednoho až dvou let. Za další dva roky bychom tohle celé chtěli rozšířit na celou oblast střední a východní Evropy. Kapely pak budou jezdit společná turné, kluby spolu budou spolupracovat a Bandzone vše bude zastřešovat jednak finančně ale hlavně propagačně a produkčně. Něco takovýho na světě nemá obdoby a my budem hrozně šťastní, pokud se nám tahle myšlenka podaří zrealizovat. Zatím vše nasvědčuje tomu, že to klapne.
Pokud máte nějaké další dotazy, nebo připomínky k tomuto rozhovoru, zanechte názor Majkláčovi na jeho Bandzone fanouškovském profilu.